TAK JÁ TO BALÍM!

Dokáže se stát z městské dívky lesní žena? A jde to taky po třicítce? Svlékla jsem podprsenku s kosticemi, hodila na ramena 11 kg batoh a vyrazila. Kam? No přece na náš tradiční holčičí čundr, kterým otevíráme léto a nejen to… otevírá se spousta nevídaných zážitků, výhledů do krajiny a také strachů, které bychom si raději s sebou do bagáže nebalily, ale když je řádně vyvětráme, třeba už s námi příště chtít nebudou… anebo ne?

Už potřetí. Těšila jsem se opět na známé tváře a neznámou krajinu, která nás obklopí ve dne i v noci. Na co s sebou brát stan, když cestovat nalehko a spát pod širákem nabízí mnohem víc. Být v noci obklopena širou hvězdnou oblohou, užít si nekomfort chladu ve slabém spacáku a kouzelné ranní probuzení sluncem hladícím svými paprsky tváře.

A hlavně – zažít ten pocit lehkosti, svobody, volného času a starat se jen o to, kolik kilometrů nás ještě čeká do kopce, co dobrého dáme na oběd a kdy se osvěžíme v nedaleké hospodě vychlazenou desítkou. A co teprve bylinné hand made cigarety. To je fakt rituál.

Bylo nás osm. Tentokráte jsme putovaly Vysočinou, naším krajem. Vyrazily jsme tradičně v pátek kolem oběda vlakem, abychom mohly po cestě při troše štěstí „nerušeně“ békat naše oblíbené songy v doprovodu těch nejšikovnějších z nás na ukulele. V autobuse to s tím zpěvem není ono, ale jde všechno – doteď se dojímám, když jsme při odjezdu z čundru ze Žítkové v době covidové rozezpívaly celý autobus na song Kdyby tady byla taková panenka – pěkně zvlášť ženský a mužský part, byl to fakt zážitek do morku kostí nejen pro hlasivky :-) až mi slza dojetím ukápla, že je toto možné… o Žítkové příště.

Vystoupily jsme v Nedvědici. A protože si naše holčičí čundry děláme vždy pěkné, prostě no stress, začaly jsme tradičně občerstvením spojeným s obědem v místní pizzerii. Při popíjení kávy jsme si pro parádu udělaly jedinečnou květinovou tetovačku (krásné motivy seženete na eshopu www.jetumilo.cz). Nikam jsme nespěchaly. Nehoníme kilometry, to raději lelky. A protože hrad Pernštejn známe, nechaly jsme jej na druhé straně a vydaly se na putování nahoru do kopce. Celý víkend nám počasí více než přálo – slunce hřálo a opalovalo naše nohy i tváře.

Na kopci, který je vítaným zázemím pro trampy, jsme se ubytovaly, zapálily oheň, popily, pozpívaly a přečkaly noc. Spíme všechny pod širákem, až na jednu z nás, která si věsí hamaku mezi stromy a houpe se při spánku ve vzduchu. Něco na tom bude, spala z nás nejdéle a nejhlasitěji. Chápu, že spát jen tak na zemi je výzva, když vám může vlézt různá havěť na hlavu nebo do tělesných otvorů. Ale jak lépe se lze spojit s Matkou Zemí a naslouchat jí? Když na ní položíte své uši.

K ránu to pro některé z nás byla ve spacáku výzva – poměrně se ochladilo a přečkat ve slabším spacáku s plným močovým měchýřem, byl fakt boj, ale po úlevném vykonání všech vylučovacích a trávicích potřeb si uvědomíte, jak je na světě krásně a ke spokojenosti nepotřebujete mnoho. A putovaly jsme dál, z kopretinového kopce dolů směrem do Křížovic. Zde se nám poštěstilo zažít otevřenou Galerii z ruky – pohladily jsme uměním své oči i duši, pokochaly se geniem loci vevnitř i v zahradě a na rozloučení jsme zazpívaly kolemjdoucím pro krásný den. Vřele doporučuji toto úchvatné místo navštívit, avšak není otevřeno často, sledujte proto web nebo facebook.

Po vydatném retro obědě v Doubravníku (smažené tvarůžky opravdu neměly chybu) jsme začaly spalovat kalorie hodinovým pochodem do strmého kopce od železniční zastávky v Borači do malé vísky Veselí poblíž Lomnice. Klíšťata nás žraly a panoramata z kopců uchvacovaly.

Ačkoliv na mě klíšťata nejdou, dělala jsem si legraci, že první úkol, který uložíme našim mužům po příchodu domů, bude řádné ohledání našeho těla, ať se o něj nemusíme dělit s žádnými cizopasníky. A představte si to, našla jsem po svém příjezdu večer doma klíště v třísle. Jasný signál, že čekalo na manžela. Akorát jsem byla jeho první objevitel. Tak zbytek těla jsem mu nechala….

Nahoře v cíli nás čekal druhý nocleh, který jsme si nejprve musely najít. Kopec Veselský Chlum k tomu posloužil ideálně. Jsme ženy, pracujeme s intuicí, takže když kamarádka našla při našem putování čtyřlístek – místo vyznačené na mapě čtyřlístkem bylo pro náš klidný spánek jasná volba.

Před usnutím jsme se staly svědky nádherného zážitku, jehož režisérem byla sama příroda. Na jedné straně kopce zapadalo slunce za horizont v celé své teplé záři. A hned naproti tohoto výjevu, vylezla nádherná magická luna, obalena modrou, hojivou, úplňkovou září. A víte, co je skvělé pro regeneraci ženského organismu? Je to právě spaní venku v noci za svitu úplňku. Takže hlásím, že letos splněno. Vůbec nás netrápila žádná úplňková nespavost a zář měsíce, i když byl veliký, nebyla při spánku vůbec rušivá.

Po sdílené vydatné snídani a kávě z nanopressu s hutnou pěnou, jsme byly připraveny putovat dál. Že neznáte Wacaco? Pokud jste milovníci kávy, o tento kávovar do ruky rozhodně požádejte svého Ježíškova. Cesta listnatým lesem, podél vlnící se řeky Svratky, ofoukaná příjemným větříkem dala zapomenout únavě namožených nohou. Blížily jsme se do cíle naší cesty, do Tišnova. Ještě obligátní pozdní oběd a káva a nasedly jsme do vlaku, prozpěvujíc si v samostatném vagóně písně až domů.

Těžké nohy a těžké loučení s posvátným ženským časem, kterým otevíráme letní zážitky, jsou tady. Tak zase za rok. Doufejme, že se sejdeme při společném putování všechny, možná nás bude víc a zanecháme si opět v sobě zážitky, které nás ohřejí v chladnějších a těžších časech… Přeji vám, abyste si též dopřáli neopakovatelné, všedně nevšední, letní zážitky a nezapomeňte je krmit.

BONUS 1 – CO SI PŘÍŠTĚ NEZAPOMENU S SEBOU?
Po předchozí klíšťové premiéře je to rozhodně přírodní repelent. Můžete si jej umíchat sami doma. Smíchejte 9 dílů vysokoprocentního lihu, 1 díl vody a kombinaci éterických olejů – levandule, geranium (muškátový květ), citrónová tráva, tea tree a hřebíček.

BONUS 2 – JAK NA TY BYLINKOVÉ HAND MADE CIGARETY?
Jsem nekuřák. Následující směs má však spíš rituální význam. Tak pokud do sebe chcete doslova nasát moudrost starých žen, které věděly, vyzkoušejte a uvidíte… Potřebujete cigaretové papírky, filtr, směs bylin, zápalky/zapalovač, velkou zručnost a trpělivost. Ubalit si svou první cigaretu chce pořádný kumšt, ale stojí to za to. Doporučuji následující byliny (odebírejte či přidávejte dle svých preferencí) – šalvěj, máta, měsíček, mateřídouška, sléz, tulsi (posvátná bazalka) a dobromysl.